Skutečná personalistika

Personalistika je jedním z klíčových indikátorů skutečného zdraví společnosti a zde se omezené skupině lidí postupně podařilo celou společnost zhypnotizovat a ovládnout.
To je vážný celospolečenský problém. Vytváří si svůj svět s vlastními pravidly, do kterých nikdo jiný nevidí. I řada kompetentních vedoucích si na současné zavedené způsoby jednání personalistů a hlavně personálních agentur stěžuje a někteří se snaží hledat kvalitní lidi jinými cestami, například doporučením přes známé…

Vše začalo zcela nečekaně před mnoha lety. Jel jsem ráno v metru, vlak byl hodně plný a na jedné zastávce nastoupily dvě holčiny, očividně ještě studentky.
První říká, že by chtěla něco dělat, ale že jí nic nijak zvlášť nebaví, tak že ještě neví…
Druhá pohotově odpovídá, ať tedy jde k nim také dělat personalistku.
První reaguje, že to by ale musela něco umět a dobře komunikovat s lidmi a že to jí moc nejde…
Druhá, nyní už nezastavitelně, spustí: Nemusíš umět vůbec nic, já taky nic neumím, E-mail od kandidáta překopíruješ a pošleš firmě, e-mail od firmy překopíruješ a pošleš kandidátovi, Jen vždycky doplníš svůj podpis a na konci ohlídáš odeslání faktury na provizi, A pokud bude někdo moc chytrý nebo s Tebou nesouhlasit, tak ho vyřadíš, ať si to příště rozmyslí, A nevyjde-li něco, je chyba v kandidátovi. Vždycky je chyba v kandidátovi!…
To se nedalo neslyšet, vagón byl opravdu hodně plný. Stál jsem a nevěřil, co jsem to slyšel. A co jsem se rozhlížel okolo, podle tváří některých bylo jasné, že to slyšeli a že jsou v šoku i oni…

Život šel dále a já na tuto ranní příhodu úplně zapomněl. Jak jsem se ale dále postupně na vlastní kůži přesvědčoval, co jsem se setkal s lidmi, kteří toho jak odborně tak osobnostně nabízeli nejméně, byli vždy personalisté… A co jsem se setkal s lidmi, kteří se ke mě jako k člověku chovali nejvíce nezdvořile a nejvíce neuctivě, byly vždy starší ženy personalistky…

Vzpomínám si na ženu personalistku v jedné velké agentuře, která mi nikdy neřekla, kam se hodím, ale neustále mi říkala, kam všude se nehodím. Po letech jsem na ní narazil v jedné malé firmě. Za krátkou dobu i z této malé firmy zmizela. Když jsem se potom bavil s jednatelem, nepřímo mi potvrdil, že byla jen velkou ztrátou, tak se domluvili, že se v dobrém a v míru rozejdou. A co jsem se díval na její profil na síti LinkedIn, zjistil jsem, že nestudovala ani psychologii ani žádný humanitní obor, ale VŠCHT…

Jednou jsem souhlasil jít na pohovor do jedné malé personální agentury. Přivítaly mě dvě hodně mladé holky a hned mi daly test na schopnost systematičnosti a koncentrace. S největší vážností jsem vypracoval test, nejlépe jak jsem dokázal a totéž potom při následném rozhovoru a vyhodnocení testu. Ztratil jsem několik hodin času, mnoho energie, odešel domu a holky se už nikdy neozvaly. Výsledek nula.
Když jsem je po čase hledal na síti LinkedIn, zjistil jsem, že jsou studentky VŠE a samy ještě nikdy nikde nepracovaly. A co jsem hledal dále, zjistil jsem, že dotyčná už toto nedělá. Nejdříve se snažila dělat modelku, našel jsem na Internetu její fotky, pravděpodobně takto neprorazila, tak přešla na personalistiku a ani toto jí buď nešlo nebo nebavilo, tak nyní už prodává nějaká pojištění… Takový člověk bude rozhodovat o mé budoucnosti třeba i na zbytek života?

Jednou jsem byl svědkem, jak jednatel firmy hledal programátora. Je to člověk obecně s přehledem, tak si to sepsal na papír, celkem to dávalo smysl, domluvil si schůzku s jednou mladičkou personalistkou, ta přišla, vzala to a začala opravovat: nó, toto takto mít nemůžete, tady musí být toto, toto tady nejde, zde je lepší to raději napsat takto, a toto tu ještě chybí…
On seděl vedle ní, nic neříkal, ale postupně jsem sledoval na jeho obličeji větší a větší rozpaky…
Nakonec zoufale prohlásil: ale vždyť to je někdo úplně jiný než já potřebuji…
A hledání tohoto člověka zastavil. Holka mu potom ještě několikrát volala, ale on vždycky řekl, ať jí řekneme, že tu není…

Doba, která hodně nahrála personalistům k ještě nevhodnějšímu chování vůči lidem, byla Pandemie covidu-19. Do té doby, když se mi ozvala nějaká personální agentura a já se rozhodl je navštívit, pořád to muselo mít nějakou formu. Přišel jsem tam, setkal se osobně s reálným člověkem, probrali jsme mé silné stránky a představy a třeba se domluvili, že mě doporučí do této a této firmy a potom si řekneme výsledky a co dále.
Když přišel koronavir a hlavně nařízení vlády nesetkávat se osobně, personalisté toho okamžitě zneužili, aby i ten zbytek lidskosti, která zde ještě zbyla a která je u všeho v životě to klíčové, byl zcela vynechán. Běžně mi zavolal zcela cizí člověk, kterého neznám, nikdy jsem ho neviděl a nemám žádnou záruku, že mu jde opravdu o to, co mi on uvádí a tento zcela cizí člověk čekal, že mu bez jakékoli smlouvy okamžitě začnu do telefonu říkat informace, které jsou mé soukromé a třeba i intimní.

Několik myšlenek pro skutečnou personalistiku

• Základem je vždy a ve všem váš osobnostní a duchovní rozvoj. Je to vaše cesta a vy si vše tvoříte. Čím méně budete otroky svých slabostí, tím snadněji se nestanete obětí nějakých nekalých technik personalistů, kterým nejde o to, jaké vy máte kvality a která spolupráce by pro vaši budoucnost, zdraví a štěstí byla ta nejlepší, ale aby oni vykázali činnost, aby nevyplavala náhodou na povrch jejich zbytečnost a oni dále dostávali svůj plat…
   
• Není jenom práce. To platilo v té minulé době (před revolucí v listopadu 1989), že každý mohl být pouze zaměstnanec a to zaměstnání každý mít musel, jinak byl odsouzen za paragraf příživnictví a šel na zpravidla 2 roky do vězení. Dnes ty možnosti, jak si korektně zajistit příjmy, jsou čtyři, viz Doporučené knihy. Někdo nebude nikdy dobrý zaměstnanec, ale snadno bude třeba zdatný živnostník nebo schopný podnikatel. Takže pokud se setkáte s někým, kdo je jen stále v té rovině máš práci?, hledáš si práci?, jdeš do práce?, atd., může se jednat o člověka, který zřejmě zcela zaspal dobu. A to (od roku 1989) již desítky let…
   
• Vše je vaše cesta a nikdo nikomu pomoci nemůže. Navzájem si na našich cestách můžeme být pouze ukazateli. A je jen na vás přebírat informace jen od těch, kteří v dané věci již přiměřeného úspěchu dosáhli a je to vidět hlavně prakticky.
  Pracujte na tom, abyste správně poznali a znali sami sebe. Jaké osobnostní profily máte v sobě, jaké vlastnosti, jaké jazyky lásky? Jaké předpoklady k typu práce, prostředí a k jiných lidem? Nenechte se zmýlit, pokud se do vás během dětství nahrálo něco jiného než jste skutečně vy (třeba dominantní rysy vašich rodičů výchovou). Musíte to být skutečně vy a podle toho vědomě hledejte svoji náplň. Jak v zaměstnání, tak ve volném čase. A pokud se potom obrátíte na nějakého personalistu, jděte k němu s tím, kdo přesně jste a co přesně hledáte. Z tohoto aby vycházel a podle tohoto aby vám něco navrhoval dále… Potom nenalelíte a první průhlednou techniku a hlavně na to, co on má zrovna v tuto chvíli na stole, aby vám to podsunul a on měl hotovo…